V širším smyslu typ zalesněného pohoří s oblými vrcholy v rámci Karpat, v užším smyslu je takto v češtině nazývána část severozápadních Karpat rozprostírající se v jihovýchodním cípu Slezska a na severním Valašsku s přesahy na Slovensko. Správné označení tohoto pohoří zní Moravskoslezské Beskydy. Jeho nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1323 m n. m.).
Panorama Moravskoslezských Beskyd, skládací pohlednice ze 30. let 20. století (soukromá sbírka)
Beskydy představují přírodní protipól nedaleké industriální Ostravy a častý cíl výletů obyvatelstva celého regionu. Nelehký horský a podhorský život se stával, podobně jako život dělníků průmyslové Ostravy, častým tématem umělecké literatury regionu Ostravska. Fascinaci Beskydami najdeme v dílech řady místních autorů, včetně Petra Bezruče, který byl velkým turistou a vlastnil srub na Ostravici, pod Lysou horou. Beskydské turistice se oddával rovněž Vojtěch Martínek, v jehož díle je téma života v horách také silně zastoupeno.
Na blíže nespecifikovaném místě v prostředí Beskyd se odehrává naturalisticky drsný příběh novely Než se kořeny uchytí(1923), kde s novým horským prostředím zápasí mladá učitelka původem z Hané:
Její citlivkovitá bytost těžce snášela chladný van horského vzduchu. Třásla se v něm bolestně a bezradně. Nezkušené, dětské její oči viděly všude hrubost, surovost, i kde šlo o pouhý výbuch životního veselí. (…) A tenkrát, ve chvílích úplného zlomení, neurčitého stesku a těžkého hoře, toulávala se pěšinami, zabloudila mezi lesy, klopýtala zoranými poli – ale i příroda mluvila k ní nevlídným hovorem, a lesy jak byly smutné a chladné! Jehličí jejich pozvolna posypáváno bylo neviditelným prachem – jak stály nyní zemdlené a zestárlé! Jen stranou temných lesů, kde osaměle stál neveliký hájek listnatý, poněkud vlídněji se zasmála na ni krvavá hra podzimních barev. Osiky, břízy, javory, habry – jaká to byla stupnice barev! (Než se kořeny uchytí 1941, s. 29)
Kontrast života v nížině a nedalekých horách ukazují pasáže románu Až na dno (1937), jehož druhá polovina je zasazena pod fiktivní Zimnou horu v beskydském podhůří. Takto sugestivně např. Martínek v románu kreslí příchod rána do hor:
Zelené lesy ztrácejí přísný chlad, táhlé průrvy se vyjasňují – a najednou do nejvyššího vrcholku udeří světelný šíp… teď celá legie střelců vysílá jasné střely… bijte do zelené výspy, která se dívá na podhorský svět, metejte šípy víc a víc, až se vám vzdá zádumčivý horský stařík! Rozptýlené chalupy se probouzejí, v jasném vzduchu se nese bučení dobytka, údery dveří, hlasité výkřiky. V druhé dědině, víc v údolí a blíže k silnici, rozklinkal se zvonek na kostelíku: vidět ze zvlněných stromů jenom jeho špičatou vížku, jak se prodírá k obloze. Hlas zvonku je přátelský a sousedský. Světelné lodi nad krajem, nad táhlou horou a podhorskými chalupami, chystají se k vyplutí: napínají plachty, které jasně zakryjí lesy a ráztoky. Pojedeme, pojedeme do dalekých světů! Ale horský člověk, k té nahnědlé hlíně přitlačený, nepojede – země volá, roboty je plno. Tam je kousek půdy pod kopcem třeba přeorat, na jařiny už je svrchovaný čas. Kdo se nepřičiní až do úpadu, nebude dobrý přítel horské hroudě. I Nežka bude horským člověkem. To je stejné, jako když se řekne: neodpočine si od rána do večera. (Až na dno 1937, s. 167)
Lyžaři na vrcholu Lysé hory shlížejí do podhůří Beskyd, pohlednice z počátku 50. let 20. století (soukromá sbírka)
O svízelném horském bydle vypovídá rovněž část románu Trojí cesta Blažeje Potěšila (1942), zejména druhá učitelská štace Potěšila ve smyšlené vesnici s výmluvným názvem Zimné.
Beskydy se okrajově zmiňují rovněž ve známé Martínkově trilogii Kamenný řád, a to jako místo partyzánského hnutí za druhé světové války:
Patrně v poslední době došly nové špehounské právy z hor; tam se pořád víc a více přicházelo na stopy skrytým odvážlivcům. Žežulík jako by měl před očima veliký obraz: Malenovice, to je koutek pod Lysou horou, Morávka je nekonečně dlouhá dědina ke slovenské straně. Tam všude jsou lesy, skrýše, hluboké ráztoky; od Morávky se možno proplížit i ke slovenským samotám, třebas je po hranicích stráží hustě rozseto a jejich pistole se dlouho nerozvažují vystřelit (Ožehlé haluze 1969, s. 133)
Na fiktivním hradě v Beskydech se odehrává jedna z Větévek jalovcových – Kronika příkladná a utěšená o Chvalovi ze Suchých Hůrek. Beskydy jsou také dějištěm Romance o Ondrášovi, uveřejněné v témže souboru (zbojníci z Ondrášovy družiny se rekrutují např. z Turzovky či Malenovic).
Beskydy se samozřejmě zrcadlí rovněž v Martínkově poezii. Dostala se tam zbojnická tematika (báseň Ondráš ve sbírce Píseň o domovině), bájný bůh Radegast se svou sochou od Albína Poláška nedaleko Pusteven (báseň Radegast ve sbírce Píseň nového dne) i Martínkovy toulky beskydskými lesy:
Už jarní větry dují. Teď touha mne omámí: zas zvolna poputuji dolem a horami. Tam někde pod Čeladnou je slunná paseka, tam lehce do mechu padnou bolesti člověka. (Předjaří, sb. Kalendář básníkův 1943, s. 6)
Často se Martínek vrací k řece Ostravici, která protéká celým krajem, a pomyslně tak spojuje Beskydy s průmyslovou Ostravou. Ve sbírce Píseň nového dne (1952) najdeme jak báseň Ostravice, kde je nazvána „řekou básníkovou“, tak báseň Ve stopách, v níž dochází k prolnutí pohoří a města, protipólem Lysé hory se tu stávají komíny továren:
Vojtěch Martínek odpočívající v trávě (Slezské zemské muzeum v Opavě, Památník Petra Bezruče, fond Vojtěch Martínek)
Šuměly modré lesy na stráni, zdvíhaly hlavu ve snách, ve vichřice; když smírným tichem táhlo klekání, na pozdrav volala Ostravice. Lysá se rýsovala v mladé sny, fabriky hřměly triumfální notu, komíny chrlily dým vítězný, havíři vyšli na robotu. (Ve stopách, sb. Píseň nového dne 1952, s. 53)
Koordinace a koncepce projektu: Monika Oravová
Redakce: Jakub Ivánek, Monika Oravová
Autoři textů: Jakub Ivánek (JI), Jan Malura (JM), Lukáš Pěchula (LP), Roman Polách (RP), Petr Lexa Přendík (PLP), Svatava Urbanová (SU)
Portál vznikl v rámci projektu Deset tváří Vojtěcha Martínka, který finančně podpořilo Statutární město Ostrava a Ministerstvo kultury ČR.
Pokračováním v používání webu souhlasíte s používáním cookies. Více informací
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.